Školní metodik prevence

Mgr. Magdalena Broučková (úřední hodiny: ÚT 10,35 – 12,15h)

Metodik prevence působí na škole jako poskytovatel poradenských služeb spolu s výchovným poradcem. Základními cíli strategie primární prevence sociálně patologických jevů jsou výchova ke zdravému životnímu stylu a rozvoj sociálních kompetencí dětí.

Mezi sociálně patologické jevy, na jejichž minimalizaci se prevence zaměřuje, patří:

  • násilí a šikanování
  • záškoláctví
  • kriminalita, delikvence, vandalismus aj. formy násilného chování
  • ohrožení mravnosti a mravní výchovy mládeže
  • xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus
  • užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a cigaret), anabolik a medikamentů
  • netolismus (virtuální drogy) a gambling (patologické hráčství)
  • divácké násilí
  • komerční sexuální zneužívání dětí
  • syndrom týraných a zneužívaných dětí
  • sekty a sociálně patologická náboženská hnutí.

Ve škole je organizována tzv. primární prevence, která zahrnuje veškeré konkrétní aktivity s cílem předejít problémům a následkům, jež jsou spojeny se sociálně patologickými jevy. Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci, tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj. Dále pracujeme v oblasti nespecifické primární prevence. Tou se rozumí aktivity, jejichž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjet nadání a zájmy a provozovat pohybové a sportovní aktivity. Tato část prevence není specificky zaměřena a zahrnuje tedy všechny žáky školy.

Nedílnou součástí prevence musí být i komunikace s rodiči.

Minimum pro rodiče:

  1. Rodiče by si měli všímat nejrůznějších projevů, které by mohly být známkou šikany. Mohou to být například změny chování a nálady dítěte, bolesti břicha před cestou do školy, poničené pomůcky nebo stálý nedostatek peněz.
  2. Pokud se dítě se svým trápením svěří, je důležité, aby mu rodiče věřili a citově ho podpořili.
  3. Je potřeba zjistit co, kdy, kde a jak se stalo.
  4. Následuje návštěva školy. Je důležité informovat třídního učitele a ředitele a zjistit, zda je škola schopna odborně pomoci.
  5. Rodiče se mohou obrátit na specialistu v pedagogicko – psychologické poradně nebo ve středisku výchovné péče.

Minimální preventivní program školy: ZDE   


Metodické pokyny MŠMT: (odkazy na web)